Právě si prohlížíte: Aktuality >> Erasmus + 2022/2023- Cestovní ruch třetího tisíciletí >> Průběžná zpráva - Španělsko - Malaga (Krátkodobá mobilita studentů)
Průběžná zpráva - Španělsko - Malaga (Krátkodobá mobilita studentů)
Pruběžně aktualizovaná fotogalerie: zde
Průběžné zprávy z mobility:
Den dvacátý osmý (26.6.2023) Šárka Pavelková
Náš poslední den ve Španělsku! Hned po ránu jsem si dobalovala kufr a poté šla ven. Chodila jsem po pláži a po místech na která ještě dlouho nechci zapomenout. Po návratu domů nás s Aničkou čekal oběd a chvíle loučení. Rozloučily jsme se s Erikou a její rodinou, popřály jim hodně štěstí a zdraví a šly jsme na autobus.
Po dlouhé cestě autobusem jsme dojeli ke škole Carlos V, kde už nás čekaly paní učitelky. Tam jsme řekli své poslední sbohem Málaze a odebrali jsme se na letiště. Když už jsme si mysleli že vše probíhá hladce tak na letišti se situace obrátila. Paní od letecké služby Rynair nás každého obrala o 30€, protože jsme neměli booking pass. Všichni jsme z toho byli rozladění a stále doufáme že své peníze dostaneme zpátky. Proběhli jsme check-in, kde paní učitelce pán zaměstnanec pochválil svačinu a ocitli jsme se v departure lounge. Tam jsme se navoňali krásnými vůněmi a pokoupili jídlo do letadla. Po chvíli čekání se nám otevřela naše „gate“ a my mohli vstoupit do letadla. Vzlétání proběhlo rychle a bez problémů. Cesta do Vídně byla bez komplikací a s holkami vedle mě utekla jako voda. Po menším šoku z přistání a uvědomění ,že jsme kousek od domova, jsme byli rádi, že cesta z Rynair skončila, ale zároveň jsme se chtěli vrátit zpátky do Španělska.
Na letišti nás vyzvedl moc milí pán řidič. Celou cestu do České republiky jsme pouštěli české písničky ať se cítíme jako doma. Než jsme se nadáli tak jsme byli v Olomouci. Čekalo nás hezké přivítání s rodinou a poté se každý vydal svou cestou.
Den dvacátý sedmý (25. 6.) Anna Vybíralová
Dnes nás čekal poslední volný den tady ve Španělsku, tak jsme si ho hodlali s klukama pořádně užít. Všichni jsme spali dlouho, sraz byl na náměstí, jako každý den, nejprve jsme prošli naposledy centrum, dali si kávu a dokoupili poslední suvenýry. Já kolem 17:00 odjela domů, abych měla čas se nechystat na naši večeři v centru. V centru jsme vybrali restauraci přímo na hlavní třídě a dali si tapas po tapas nás čekala zasloužená zmrzlina a poslední noční procházka po centru.
Den dvacátý šestý (24.6) Tobiáš Vítek
Den pro nás s Petrem začal více než krásně. Unavení z Noche de San Juan jsme zaspali na náš autobus do Gibraltaru (udělali jsme to pro to, aby tahle zpráva byla více zábavná). Rychle jsme vstaly a začali přemýšlet co budeme dělat po krátké úvaze jsme zkusili objednat sdílené auto které nám, ale bohužel nevyšlo. Autobus byl jistota. V 10:40 jsme dojeli na místo proběhli jsme pasovou kontrolu a doběhli zbytek výpravy. Začali jsme největší atrakci v Gibraltaru, a to Národním parkem, který obývají jediné volno žijící opice v Evropě Magoti bezocasí.
Den dvacátý pátý (23. 6. 2023) Petr Protivánek
Tento den byl pro nás všechny posledním pracovním dnem zde v Malaze. S Tobiášem jsme měli společnou ranní směnu, průběžně jsme se loučili s ostatními zaměstnanci COEO hostelu a vypomáhali jsme s check-iny a s úschovou zavazadel hostů.
Po práci jsme měli závěrečnou schůzi ve škole, kde nám byly předány certifikáty za úspěšné zakončení pobytu zde, také jsme zde sdíleli naše dojmy z celého pobytu, a naopak jsme také dávali zpětnou vazbu, především na bydlení v rodinách. Na závěr schůze nám byly řečeny informace ke zpátečnímu letu do Vídně. Před rozchodem jsme ještě měli společné focení.
Odpoledne jsme měli konečně dobrý oběd a následně jsme šli nakupovat do města suvenýry, oblečení atd. Celé město včetně nás se chystalo na večer, kdy se v Malaze konala jedna z největších akcí zde vůbec Noche de San Juan.
Okolo 21:00 jsme vyšli v nově nakoupených outfitech do města a pomalým tempem jsme směřovali na pláž, kde se celková akce konala. Pláže byly přeplněné a všichni čekali na půlnoc, kdy se tradičně skáče do moře či se dělají ohňostroje.
Nastala půlnoc pár lidí kolem nás začalo pouštět lampióny štěstí a pár ohňostrojů jsme také zahledli, našli jsme si zde i nové přátelé a společně s nimi jsme skočili do moře.
Den dvacátý čtvrtý (22. 6.) Anna Vybíralová
Dnes jsem měla odpolední směnu, jako celý týden. Budík mi zazvonil v 9:00, poté jsem ještě chvíli byla v posteli, četla si a rozkoukala seriál, až mě nic nedělání přestalo bavit, oblékla jsem se a šla si koupit snídani do místní pekárny, která je vzdálená cca 7 minut chůze.Snídani jsem si snědla na pláži a následně mě čekala každodenní procházka.
Kolem 12:30 mě Petr vyzvedl na autobusové zastávce v centru, následně následovalo koupání v moři, projití místního trhu a zakončili jsme to v mé oblíbené kavárně Next level na ledovém latté s ovesným mlékem.
Před 15:00 jsem už opustila kluky a šla do práce, kde na mě čekala stejná práce jako obvykle a to například: objednávání hostů, nošení objednávek na stoly, pomoc v kuchyni a za kávovarem.
Po práci jsem šla domů a vystoupila o pár zastávek dříve, abych si prošla jinou část pláže.
Den dvacátý třetí (21.6. 2023) Anežka Buláková
Tento den mi začal ranní směnou v kavárně Polifonia. Byl to obzvláště náročná směna, protože tam bylo nejvíce lidí za celou mojí práci tady.
Po práci jsme měli domluvený výlet s Šárkou Pa. do muzea Malagy. V muzeu jsme několikrát zabloudily ale nakonec jsme se našly. V prvním patře jsme se pokochaly malbami od slavných španělských malířů. Druhé patro pro nás nebylo moc záživné. To byla architektura a historie Malagy, což by si užila víc paní ředitelka. Po muzeu jsme si prošly rychle centrum a vyrazily domů.
Doma jsem odpočívala a čekala na Šárku Pe. až přijde z práce. Poté jsme už jen sledovaly přátelé a ubraly se ke spánku.
Den dvacátý druhý(20.6. 2023) Šárka Pavelková
Hned po snídani jsem se vydala na zastávku El Palo, kde nám jel autobus k místu CuevadelTesoro. Než nás pustili do jeskyně, společně s paní učitelkami jsme si prošly tak zvaný Archeologický park. Ve skutečnosti to byla uschlá pustina s pár lavičkami a pítkem. V 10:30 nás pustili do areálu a my jsme se mohli kochat překrásnou jeskyní. Kromě krápníků, stalagmitů a stalaktitů jsme našli překrásné dvě jezírka, kterými protékal malinký vodopád. Po prohlídce jsem nasedla na autobus a jela domů, abych se stihla nachystat do práce.
V práci jsem se seznámila s novým kolegou Matyasem, který mě učil dělat 2D kočičku na kafe. Společně jsme uklidili pracovnu a zároveň jsme se navzájem učili anglicky a španělsky. Zazpívali jsme malému chlapečkovi k narozeninám a moje směna skončila. Prošla jsem se na chvíli po pláži a šla domů.
Den dvacátý první (19.6.2023) Šárka Pečová
Dnešní den byl zvláště pro mě výjimečný, protože hned o půlnoci jsme s Anežkou oslavily mé 17. narozeniny.
Hned po probuzení jsem odpovídala na přání a užívala si dopolední siestu, ale později jsem se musela vydat do školy Carlos V. na schůzi. Po skončení schůze, kde jsme řešili různé problémy a či jsme spokojeni v rodinách i v práci jsem se vydala domů a musela se nachystat do práce.
V práci na mě čekaly kolegyně s otevřenou náručí a dalšími přání. Dneska se mi docela v práci dařilo a byla jsem na sebe i docela pyšná, protože se mi dařily dělat obrazce na kávách a další věci. Později když jsem to nečekala mi kolegyně popřály a daly mi palačinky se svíčkou, bylo to od nich moc krásné. Den v práci docela dost utíkal ani moc zákazníků nebylo a z ničeho nic se objevila Anežka se Šárkou a v ruce držely dort, též to bylo moc super. Po skončení mého pracovního dne jsme se šly s Anežkou domů připravit a šly zpět do práce kde jsme vyzvedly kolegyně a šly jsme do centra.
Den dvacátý (18.6.2023) Tobiáš Vítek
Můj dvacátý den začal velmi chaoticky jelikož nás čekal výlet do Seville. Po snídani jsme spěchali s Petrem k autobusovému nádraží kde jsme měli sraz s Aničkou. Vydali jsme se na naší cestu sdíleným autem cesta trvala asi 2 hodiny. Vše proběhlo v pořádku a okolo 11:45 jsme dorazili do Seville. Tam jsme měli sraz s Markétou která je ve městě na Erasmu už 6 měsíců. Společně jsme si prošli město kde nám ukázala ty nejvíce zajímavé památky. Sevilla je krásná ale mají tam hrozné vedro po cca 8 hodinách jsme umírali. K večeru už jsme odpočívali u řeky a čekali na auto které nás odveze zpátky do Malagy. Cesta zpátky byla klidná náš řidič neuměl anglicky takže si s námi moc nepokecal. Okolo 22:15 jsme došli domů a zalehli do postele po náročném dni.
Den devatenáctý (17. 6. 2023)
Dnešek nám začal opět stejnou chudou snídaní jako každý den předtím. Nicméně okolo deváté jsme si dali s ostatními spolužáky a s paní učitelkami sraz u vlakové stanice v centru města. Nasedli jsme na první vlak a jeli až na konečnou stanici s název El Chorro.
Po vystoupení z vlaku jsme přestoupili na speciální autobus, který nás zavezl na vrcholky skal, ze kterých vedla trasa CaminitodelRey. Z autobusu jsme šli cca 2 km trasou nad vodním lomem a krásnou přírodou. Dorazili jsme na bod, odkud stezka CaminitodelRey vedla, nicméně jsme měli cca hodinu, než nám začala naše prohlídka, a tak jsme se šli projít a sednout si k vodě, a zde jsme se také najedli.
A teď nás čekala samotná stezkavisutými lávkami ve skalnatých roklích. Byl to neuvěřitelný zážitek, ale schytali jsme opravdu veliké vedro. Samotná stezka trvala cca 3 hodiny a bylo dlouhá tak 6 km.
Po skončení naší namáhavé výpravy jsme čekali dosti dlouho na zpáteční vlak, a tak jsme prozkoumávali okolí vlakové stanice.
Koncem dne jsme pouze se stavili na jídle v Taco Bell a utíkali na naše byty si dát sprchu a vyspat se na zítřejší Sevillu.
Den osmnáctý (16.6) Šárka Pečová
Dnešní páteční den nebyl nijak ničím zvláštní, protože to byl klasický pracovní den.
S Anežkou po dnešních směnách jsme byly plně vyřízené, protože nám v práci přestala fungovat klimatizace, takže pracovní dobu jsme protrpěly ve vedrech.
Moje směna ale začínala celkem dobře protože, kolegyně byly v dobré náladě a byla v práci sranda ale čím více těchto veselých dnů přibývá tím mi více dochází, že se blíží odjezd domů a že mi budou kolegyně strašně chybět. Během pracovní doby jsem ještě naučila kolegyně pár českých slov jako např. Děkuji, ahoj.
Po směně jsem Anežce domů nesla sandwichmixto a po dokoukání filmu Alenka v Říši Divů jsme se ubraly ke spánku.
Den sedmnáctý (15.6.) Anežka Buláková
Dnešek byl normální pracovní den.Tento týden jsem měla ranní směnu, a tak v kavárně bylo občas hodně lidí a utíkala mi práce rychle.
Po směně jsem se vyměnila s Šárkou Pe. a šla domů. Doma jsem jenom odpočívala a dívala jsem se na různé seriály a četla novou knihu co jsem si koupila.
Po příchodu Šárky z práce jsme se rozhodly zajít na domino pizzu, kterou jsme objevily pár metrů od našeho domu.
Večer jsme prohodily pár slov s naším hostujícím tátou a šly jsme spát.
Den šestnáctý (14.6.) Šárka Pavelková
Dnešek jsem začala procházkou k moři. Cestou jsem potkala pár papoušků a našla i malé mušle. Když jsem se vrátila domů dodělala jsem všechny potřebné věci do školy a četla si. Pak už jsme měli oběd a já se mohla vydat do práce.
V práci jsem poznala novou kolegyni a společně jsme si pomáhali. Po práci jsem rovnou zamířila domů. Dala si sprchu, večeři a pak jsme si s Aničkou povídali pozdě do noci.
Den patnáctý (13.6.) Anna Vybíralová
Dnes jsem měla ranní směnu tudíž moje pracovní doba byla od 9:00 do 14:00. Po práci jsem jela hned domů, nachystala se, převlékla a jela rychle zpátky do města, kde na mě čekal Petr a Tobim. Naše první kroky vedly do nějakých obchodů se suvenýry a následně pro studené pití a zmrzlinu, já se samozřejmě pokapala tou zmrzlinou. Kolem 18:00 se Tobi od nás odpojil, protože musel do práce. Já s Petrem jsme se vydali na pláž El Palo a na následnou asi 50 minutovou procházku. Domů jsem se vrátila kolem 21:30, zavolala si s mámou, osprchovala se a šla spát.
Den čtrnáctý (12.6) Tobiáš Vítek
Pondělní den pro mě začal snídaní klasicky v 8 pak mě čekala práce od 9 hodin.Den v práci začal pohodově pomáhal jsem na recepci, vítal hosty atak dále. Ve 12:30 mě čekala aktivita pro hosty Welcome to Malaga.Společněk kolegyní jsme provedli hosty po městě a řekli jim pár zajímavostí. Byl to příjemný zážitek po krátké procházce jsem se vydal na oběd.
Po obědě jsme se s Petrem vydali do restaurace Antonia Banderase a dali si výbornou limonádu. Restaurace El Pimpi je moc krásná a plná zajímavostí. Po restauraci jsou podepsané sudy s vínem od osobností i vystavené jejich fotky.Po výborném jídle Petr odešel do práce a ja si šel užít volný čas na pláži. Večer jsme se dívali na film a pak nás čekal spánek.
Den 13. 11.6.2023 Petr Protivánek
Dnes nás čekala neděle po dlouhé době konečně nepracovní den, nicméně pro mě začal dosti bolestivě, neboť jsem se ze včerejšího koupání v moři a polehávání na pláži opět dosti spálil.
Den nám začal jako vždy opět stejnou snídaní. Dopoledne jsme odpočívali na pokoji a poté jsme šli nakupovat do Zary a Pull & Bearu, neboť začal týden veder a krátkého oblečení jsme si nevzali zase tolik a navíc se pere jednou týdně.
Po obědě jsme jeli autobusem na výlet do vedlejšího městečka Torremolinos. Toto městečko má nejstarší turistickou oblast z celé Andalucíe. Informační centra a muzea zde mají dlouholetou tradici, a také v oblíbenosti u turistů je toto město na vrcholu žebříčku.
Zde jsme tedy byli na pláží, prošli jsme si pobřeží a účastnili se menší beach party, na kterou jsme narazili na cestě zpět.
PS: Z tohoto dne jsem si odnesl, že i na španělských večírcích nemusí vůbec hrát španělská hudba.
Den 12. 10.6.2023 Šárka Pečová
Sobotní dopoledne jsem odstartovala s Šárkou Pav. v kavárně The Cereal Boom, kde jsme měli náhradní pracovní den za čtvrtek, protože jsme byli na výletě v Granadě.
Na odpoledne jsme měly se Šárkou v plánu jít na pláž Malaguéta poté vyzvednout Anežku v práci a jít do města což bohužel opět překazila moje nevolnost.
Po příchodů domů jsem věnovala čas mému zotavení. Takže jsem odpočívala, sledovala filmy/seriály a jen odpočítávala minuty, než se mi vrátí Anežka domů.
Po dlouhém odpočinku už jsem se cítila o dost lépe, pak už jsme s Anežkou dokoukaly jen Clash of the stars 5j a rozhodly jsme se jít spát, protože nás v neděli čekala návštěva muzea moderního umění Pompidou a poté pláž El Palo.
Den 11. 9.6.2023 Anežka Buláková
Tento den byl hodně pohodový. Jelikož nebylo Šárce dobře tak jsme spolu strávily celé dopoledne doma. Dívaly jsme se na různé filmy a seriály, takže nic zvláštního.
Asi v poledne nám do domu vstoupili nějací dva lidé. Ze začátku jsme byly trochu zaskočené ale pak nám pán vysvětlil že jdou malovat koupelnu. Na to vzápětí přijel náš hostující tatínek, takže všechno bylo OK. Poté jsme zašly rychle vedle do supermarketu pro nějaké pití a já jsem se odebrala do práce.
V práci byla celkem nuda ale kolegyně mi mohly dát více prostoru na komunikaci se zákazníky a na přípravu káv.
Po skončení mé směny jsem zamířila domů kde na mě čekala Šárka. Po chvíli nám Jorge (náš hostující táta) představil jeho přítelkyni. Potom už jsme jen usínaly u filmu.
Den 8. 6.6.2023 Tobiáš Vítek
Den osmý začal klasicky v snídaní v 8 ráno snídaní a následně jsem šel na 9 do práce. V práci to bylo fajn. Už se ze všemi známe takže si i dobře pokecáme. Společně s kolegyní jsme chystali apartmány co patří k našemu hostelu, nosili jsme kartičky od pokojů, ovoce a vodu pro klienty atak dále.
Po práci mě Petr v 13:00 vyzvednul a šli jsme společně na oběd. Na oběd jsme včera mělI tradiční španělské jídlo tortillu de patatas, nejlepší jídlo, co jsme zde měli. Pak nás vyzvedla Anička a všichni jsme šli koupit pohledy pro rodinu a přátele, prošli jsme se městem a sedli si v parku. V parku nás potkal první konflikt s místními. V pohodě jsme seděli na lavičce a okolo nás prošla podivně vypadající paní zřejmě pod vlivem omamných látek. Došla k nám a začala se na nás dívat ze vzdálenosti cca 20 cm, pak následně spustila ,,Where are you from?” ,,Give me you passport”. Tuhle paní jsme s přehledem odbyli a následně odešla.
Petr s Aničkou už museli jít do práce a tak jsem šel domů. Doma jsem jsi udělal potřebné věci do práce a zavolal jsem si s rodinou. Po chvíli odpočinku domu jsem se vybral ven projít se okolo pláže poté jsem Petra vyzvednul z práce a společně jsme se ubrali domů ke spánku.
Den 7. 5. 6. 2023 Petr Protivánek
Dnes jsem měl mou pracovní směnu až pozdě k večeru, tudíž celé dopoledne a odpoledne jsem měl volné. Ráno jsme měli snídani a poté spolubydlící Tobiáš odešel na ranní směnu do naší společné práce.
Já jsem se následně rozhodl sám projít městem dokoupit nějaké suvenýry z Malagy pro mou rodinu a ještě jsem se rozhodl navštívit galerii moderního umění Centré Pompidou Málaga.
Poté jsme se s Tobiášem sešli a společně nás čekal oběd. Po obědě jsme si udělali nakupovací odpoledne, neboť jsme potřebovali dokoupit nějaké letní oblečení a dále jsme potřebovali navštívit drogerii a koupit si nějaký hydratační krém či emulzi ke zmírnění bolesti kůže po včerejším spálení se na pláži.
A v práci to bylo fajn, se svými kolegy si velice rozumím a líbí se mi, jak se zde během pár hodin setkám s hosty z celého světa a mohu si s nimi prohodit pár slov v anglickém či španělském jazyce.
Dnešek byl celkově pohodovější, neboť jsem měl poslední dny stále nějaký program a málo odpočinku a celkově jsem si za dnešek odnesl, že je i sám si člověk je schopný udělat krásný turistický den kdekoli, a právě zde v Malaze je to ještě jednodušší.
Den 6. (4.6) Šárka Pečová
Šestý den máme za sebou, a po náročném výletu do města Ronda, by se dalo říci, že byl více klidný a odpočinkový.
V dopolední části jsme se já, Anežka a Šárka Pa. sešly s paní učitelkou Misterovou a paní ředitelkou v kavárně Polifonia, na menší informační schůzi, kde já a Anežka pracujeme. Schůze se velmi vydařila a poté už jsme se vydali každý svou cestou.
Se Šárkou a Anežkou jsme odpoledne strávily na pláži Malagueta, kde jsme si náramně užily sluníčka a také potápění a lovení mušlí. Celým odpolednem nás doprovázela příjemná muzika od zdejších nadaných muzikantů. Později už nás čekal jen lehký oběd, procházka a nakupování na trzích v přístavu a cesta domů.
Den 5. (3.6.) Anežka Buláková
Náš pátý den začal brzy. Už v šest hodin jsme se Šárkou Pe. byly na nohou, protože jsme měli sraz s ostatními na autobusovém nádraží, odkud jsme vyráželi do nádherného města Ronda. Cesta nám trvala zhruba dvě hodinky. Poté, co jsme dorazili na místo, jsme následovali naši paní učitelku s výbornými orientačními schopnostmi do býčí arény. Po cestě jsme se ale zasekli v uličkách s obchody, kde jsme si dali churros. V býčí aréně jsme si prohlédli muzeum, vyfotili pár fotek, koupili nějaké suvenýry a odešli za další památkou, kterou byla Puente Nuevo.
Puente Nuevo jsme si prohlédli ze všech možných stran. Nejdříve jsme si to prohlédli ze shora, kde se Šárka psychicky připravovala na náš další výlet do Caminito del Rey. Poté jsme sešli dolů, kde jsme měli jiný pohled na most. Tam ale nastal kámen úrazu. Restaurace, která byla naším dalším hlavním účelem, proč jsme šli dolů, byla obsazená. Tím pádem jsme se museli drápat zpět na vrchol mostu. Příšernou cestu na most jsme zapili a zajedli v místní restauraci.
Hned poté, co jsme zalezli do restaurace, začalo pršet. Počkali jsme než to přestane, a vyrazili jsme si po svém. V pět hodin na nás čekala paní Lenka, která nás vzala do arabských lázní (Baños Árabes).
Jelikož jsme byli všichni už unavení, tak nás paní Lenka vzala do své jazykové školy, kde učí angličtinu. Dostali jsme čaj a hodně rad do života v zahraničí.
S blížícím se koncem jsme se rozloučili s paní Lenkou a odjeli jsme zpět do Malagy.
Den 4. (2.6.) Šárka Pavelková
Čtvrtý den začal krásným slunečným ránem. Společně s Anežkou jsme se rozhodly navštívit Teatro Romano. Polorozpadlé římské divadlo mě velmi zaujalo svou historií a krásou. Poté jsme si prošly centrum, navštívily malé obchůdky se suvenýry a procházely se po přístavu.
V 14:00 jsem se odebrala na autobus do práce. Ke konci mojí směny mě Anežka se Šárkou překvapily svou návštěvou. Seznámily se s mými kolegyněmi v práci a diskutovaly o různých tématech. Společně jsme se opět vydaly do centra, kde jsme měly tu možnost ochutnat tapas. Na konci našeho kulinářského zážitku jsme udělaly dobrý skutek. Darovali jsme půlku čokoládového dortu paní bez domova. Šárka si dala ještě osvěžující citrónovou zmrzlinu a jely jsme domů.
Den 3. (1.6.) Anna Vybíralová
Třetí den začal, jako každý jiný snídaní, připravením do práce a následnou dlouhou cestou autobusem do práce. Pozitivní na dlouhých cestách je čas na čtení a poslouchání hudby.
V práci to rychle uteklo nejen velkému počtu zákazníků, ale především díky moc přátelským kolegyním, se kterými jsme probíraly život zde ve Španělsku, Česku také nejrůznější zvyky ohledně jídla a životního stylu.
Po práci jsme měli sraz s Tobim a Peťou v centru, které mám přibližně 5 minut od práce. Nejprve jsme prošli centrum, následně naše kroky zamířily do Muzea de Malaga. Které má nejen krásné nádvoří s palmami, také uvnitř se nachází předměty od pravěku do novověku.
Po návštěvě muzea jsem se již sama vydala domu, kde jsem měla asi 20 minut na to, se připravit a jet zpátky do centra na sraz s kolegyněmi z práce, které mě pozvaly na Tapas. Zaujalo mě, jak jsou tyhle sešlosti moc příjemné. Kolem 21:40 se odjela z centra domu a šla spát.
Den 2. (31.5) Tobiáš Vítek
Náš druhý den začal cestou do školy Carlos V. kde jsme se všichni sešli v 9 hodin. Následně jsme se po dvojicích přesunuli na naše pracoviště. Tam nás seznámili s chodem pracoviště a obsluhou.
Jelikož jsem měl v ten den pracovat až v 18:00 po chvíli jsem se přesunul zpátky na ubytovaní. Po chvíli odpočinku jsem se byl projít na pláž a nakoupit potraviny. Petra jsem vyzvednul z práce a společně jsme šli oběd. Po jídle jsme se setkali s Aničkou a všichni společně jsme jeli metrem na pláž Playa de la Misericordia byla to nádherná procházka a také jsme poprvé zkusili moře.
Následně už jsem se vydal směrem do práce. Práce utíkala rychle společně s Gustávem jsme seděli za recepcí vtipkovali a povídali si o životě v Malaze. V 22 jsem společně s Petrem šel na ubytování a po společném videohovoru jsme se ubrali ke spánku.
Den 1. (30. 5. 2023) Petr Protivánek
Tohoto dne nám začal dlouho očekávaný pobyt v Malaze díky projektu Erasmus+.
Nejprve jsme se všichni setkali kolem třetí hodiny ranní na autobusovém parkovišti v Olomouci, zde jsme čekali na letištní přepravu, která nám vzápětí naložila zavazadla a odvezla nás přímo před náš terminál na vídeňském letišti.
Od té doby, co jsme vystoupili z přepravní dodávky, tak jsme již byli pouze my sami, museli jsme teda odbavit svá zavazadla a vyzvednout si letenky bez žádného doprovodu. Nakonec jsme vše bez problémů v rychlosti zvládli a šli jsme rovnou na letištní kontrolu a na náš gate.
Cesta letadlem byla trochu zdlouhavá, ale příjemná a více z nás mělo možnost sedět u okénka, což bylo fajn, akorát jsme neseděli vedle sebe, ale myslím, že každý z nás byl rád, že má trochu klidu.
Po vystoupení z letadla jsme si šli vyzvednout kufry, které na nás již čekali na odbavovacím pase a v řádu pár minut jsme se setkali s paní učitelkou Misterovou, zde nás také řidič, kterého pro nás vyslala jazyková škola Carlos V. dopravil přímo ke škole, kde na nás čekali dvě slečny, které nám pomocí prezentace osvětlili vše potřebné k tomuto pobytovému projektu, a také jsme museli podepsat pár dokumentů, ohledně pravidel.
Po chvíli si nás vyzvedli rodiny a rovnou nás dopravili do našich ubytování. Seznámení s rodinami bylo v pořádku, i když jazyk byl velkým oříškem pro obě strany.
No a koncem dne jsme si procházeli Malagu, abychom jsme se seznámili s naším měsíčním domovem.
Akce:
